HAVIT Knowledge Base

Před nedávnem jsem zakoupil TV Sony Bravia a pomocí HDMI kabelu ji připojil k počítači. Po shlédnutí obrazu z počítače jsem se zděsil: "Tohle je ta kvalita? To snad ne!" Nebyla, ke štěstí bylo potřeba provést několik nastavení.
Byl jsem překvapený, jak mizerné to je. V dnešní době, kdy máme TV s HDMI, grafické karty s HDMI a vše již je nějakou dobu na trhu, jsem se domníval, že prostě zapojím kabel a pofrčím. Omyl. Lituju všechny běžné uživatele, kteří investují do techniky nemalé peníze a nedostanou odpovídající kvalitu. Přestože technika ten potenciál rozhodně má.

Problém první: Obraz je rozmazaný, kus chybí

Obraz byl opravdu podivný, po stranách dokonce chybělo (nebylo zobrazeno) zhruba 30 pixelů. Děs.
Nejprve je nezbytné nastavit rozlišení, které odpovídá rozlišení televize, tj. pro FullHD 1920x1080. Poté na televizi nastavíme pixel mapping 1:1. Tím se zajistí, aby nedocházelo k přepočtům za účelem "vylepšení" obrazu. Na Sony Bravia jej najdete v menu Nastavení obrazovky, Rozsah zobrazení, Plný obraz / Pixel (Screen, Display Area, Full Pixel).
Ověřit, že nedochází k přepočtům by mělo být snadné pomocí např. Malování. Nakreslete na monitoru vodorovnou a svislou černou čáru širokou právě 1 pixel. Při zobrazení na televizi by čára měla zůstat kontrastní, ostrá. Neměla by se rozmazat do více pixelů.

Problém druhý: Přepaly, podpaly

Po předchozím nastavení se obraz extrémně zlepšil. Stále to ale nebylo ono, obraz působil divným kontrastem, chyběly detaily ve stínech, světla byla přepálená. Příčinou je skutečnost, že televize předpokládá rozsah složek RGB signálu 16-235, zatímco počítač posílá 0-255. Proto hodnoty 0-16 jsou beznadějně černé, hodnoty nad 235 způsobují přepaly.
Otestovat toto je opět jednoduché, zase stačí malování. Vyrobte (vedle sebe nebo přes sebe) několik obdélníků s barvami RGB například (0,0,0), (16,16,16), (24, 24, 24), (32, 32,32) a (235, 235, 235), (248, 248, 248), (255, 255, 255). Zobrazte je na televizi. Obdélníky by měly být viditelně různé, pokud jsou všechny tmavé černé a všechny světlé bílé, musíte provést korekci. Pokud máte nekvalitní LCD monitor nebo jej máte špatně nastaven, můžete mít problém se zobrazením černých a zejména pak světlých boxů už na LCD!
Možností provedení korekce se uvádí několik, nicméně jediný, který mně zafungoval, je nastavit v ovladačích grafické karty jas a kontrast (NVIDIA Control Panel, Adjust desktop color settings). Při nastavování sledujte obraz na TV a snažte se najít ideální nastavení.

Tento krok jsem musel provést ve Windows XP.
Windows 7 zajistí výstup v RGB 16-235 samy, obraz je brilantní hned po instalaci systému.

Problém třetí: Zvuk

Přes DHMI je možné do televize dostat i zvuk. Většina nových grafických karet je vybavena digitálním vstupem (dva piny z boku karty), do toho je nutné přivést výstup ze zvukové karty. Z Creative Audigy jsem jej vytáhl z konektoru pro front panel, na webu lze najít popis pinů. Použil jsem kablík dříve používaný pro propojení CDROM se zvukovou kartou. Grafická karta se zvukem nic nedělá, pouze jej přenese do HDMI výstupu.

Pokud máte reproduktory lepší než ty v TV, pak se tímto bodem nezdržujte. Sám nakonec zvukový výstup přes TV nepoužívám.

Problém čtvrtý: Přehrávání videa

Při přehrávání videa různé programy a různá nastavení způsobily nejrůznější problémy: Zasekávání přehrávání, pády přehrávačů, cukaný obraz, černo na sekundárním displeji (televizi), obraz neroztažený na celou obrazovku a hlavně brutální ztrátu synchronizace zvuku od obrazu (jednotky sekund).
Řešení pro mne bylo neuvěřitelné: Nainstalovat si z Windows Update .NET Framework 3.5 (ačkoliv vývojář, na domácím počítači jsem jej neměl), stáhnout Windows Media Player Classic Homecinema. V nastavení výstupu (View, Options, Playback\Output) zvolit "EVR (Vista/.Net3)".

Problém pátý: Titulky k videu

Jako titulkovadlo používám DirectVobSub. Ten ale ve Windows 7 nenaběhne sám, je nejprve potřeba jej nejprve zadat jako externí filtr: View, Options, External Filters, Add, DirectVobSub (Auto-loading version), OK, vpravo vyberte radiobutton "Prefer", OK.




Děkuji Marku Chovancovi za rady, které mi dal jak při výběru TV, tak při jejím nastavení.

Pokud jste u RDP clienta byli zvyklí na přepínač /console a s instalací SP3 na Windows XP vám přestal chodit, pak vězte, že ho Microsoft přejmenoval na přepínač /admin:

mstsc.exe /adminCílovou adresu je možné předat přepínačem /v

mstsc.exe /v:my.server.comPodobné čachry s přepínačem určitě budou dřív nebo později i na Vistách atd.

Jinak pro ty, co slyší o přepínači /admin (/console) poprvé, pak je to zjednodušeně řečeno připojení na jednu vyhrazenou session RDP (přesněji řečeno lokální konzoli, jako u běžného Remote Desktopu), kde se zejména neuplatňuje limit 3 admin-session, nýbrž se v rámci té jedné vyhrazené session připojení navzájem vykopávají (a tedy je to řešení, když vás server nechce pustit na RDP kvůli limitu 3 a Vám by jinak nezbývalo, než vyrazit k serveru a otevřené session sestřelit).

Příkaz PAUSE známý z BAT souborů v PowerShellu nefunguje, pokud chceme do cmdletu dostat vyčkání na stisk klávesy, můžeme například použít metodu ReadKey:

$null = $host.UI.RawUI.ReadKey("NoEcho,IncludeKeyDown")Je i mraky jiných možností, jak dosáhnout efektu obdobného PAUSE.

1. Průzkumník
2. Nástroje ~ Možnosti složky...
3. Typy souborů
4. Najít "Složka", "Folder", nebo něco takového, co odpovídá verzi OS
5. Upřesnit
6. Nová... (akce)
7. Akce: "Start Command Prompt Here", Aplikace: "cmd.exe"
8. OK, OK, OK, OK ...

Instalace IIS7 ve Windows Vista obsahuje více možností než tomu bylo dříve. V dobré víře jsem si zvolil nástroje pro správu a podporu ASP.NET v minimalistické podobě.

Díky podpoře nainstalovené podpoře ASP.NET fungovaly webové aplikace, ovšem statický obsah (jako jsou právě obrázky nebo soubory kaskádových stylů) prohlížeč neobdržel. Při zadání libovolné URL na statický obsah (například i adresa k obrázku, který ani na disku není) prohlížeč nezobrazí nic (i zdrojový kód stránky je prázdný).

Aby IIS7 poskytoval statický obsah, je nutné mezi instalovanými komponentami IIS zvolit i "Statický obsah".

Instaloval jsem české Windows XP Professional SP2 z CD, které jsem vypálil z image z MSDN. Při instalaci se nakopírovaly soubory, po restartu mi však instalační program oznámil, že nemá soubor <drive>:\I386\asms.

Řešením bylo vypálit instalační CD znovu, ale s volbou disk-at-once, nikoliv pomocí (v mém případě) výchozí hodnoty track-at-once.

Beeper způsobuje pípání počítače z Windows, zejména na velmi nežádoucím místě - po změně hlasitosti ve standardním ovládání hlasitosti. Naštěstí lze beeper vypnout a to tímto postupem:

• Spustit správce zařízení
• V menu zobrazit vybrat Zobrazit skrytá zařízení
• Najít Beeper v sekci Ovladače nepodporující technologii Plug and Play
• Pravé tlačítko a vlastnosti beeperu
• Kliknout tlačítko zastavit
• Vybrat ze seznamu Typ položku Zakázáno
• Potvrdit, že jsme si jistí a že chceme restartovat počítač

Postup ověřen ve Windows XP.

Pokud používáme VPN klienta z Windows XP a připojujeme se k virtuální privátní síti, pak ve výchozím nastavení ztratíme po připojení k VPN běžný přístup k internetu, protože VPN připojení nastaví default gateway na vzdálenou default gateway VPN přípojení. Veškerá IP komunikace, která není explicitně routována jinak (což obvykle není), je tak směřována na default gateway VPN připojení - to buď požadavek vyřídí, nebo nevyřídí (obvykle spíše nevyřidí a "jsme bez internetu").

Každopádně, pokud chceme zachovat dosavadní gateway, stačí ve vlastnostech VPN připojení odškrnout položku "Use default gateway on remote network", respektive "Používat výchozí bránu vzdálené sítě". Tu najdeme na záložce Sítě, pod vlastnostmi protokolu TCP/IP a Upřesnit, ve starých Win9x to bylo pod Properties ~ Server Types ~ TCP/IP Settings.

Pozor však, že standardní volba má svojí logiku. Pokud se připojíme na VPN, stává se náš počítač rozhraním mezi firemní sítí a internetem a je tak potenciálně nebezpečným místem pro útoky.