Měl jsem příležitost zúčastnit se beta programu nových certifikačních zkoušek Microsoftu pro platformu .NET 4, nedá mi to tedy, abych se s Vámi nepodělil o první dojmy (výstup je naštěstí již značně cenzurován, za ty dva dny už jsem trochu vychladl a nepublikovatelný proud mého hodnocení dopadl jen na prvních pár lidí, které jsem potkal).

Exam 70-516: TS: Accessing Data with Microsoft .NET Framework 4

První zkouška, kterou jsem testoval, byla zkouška na datové přístupy z kategorie Technical Specialist. Dle očekávání a zaměření se jednalo o „kodérskou“ zkoušku, kde nešlo o nějaké koncepční myšlení, ale otázky směřovaly většinou na konkrétní code-snippety, nebo jiné coding techniky pro přístup k datům. V podstatě se vše točilo kolem následujících témat:

• Entity Framework – odhadem 40%
• LINQ, LINQ to SQL – odhadem 20%
• pure DB Access (DbConnection, DbCommand, …) – odhadem 10%
• „old fashion“ (DataSet, DataTable, TableAdapter, …) – odhadem 10%
• ostatní všechno možné (XML, ADO.NET Data Services, Sync Services, konfigurace, …) – odhadem 20%

V zásadě se jedná o standardní zkoušku tohoto „kodérského“ typu, kde se opět objevilo pro mě nepochopitelné množství  otázek směřujících čistě na názvy/signatury jednotlivých metod. Něco, co v reálné praxi zcela řeší IntelliSense. Nesnáším otázky typu „Abyste udělali XY, použijete metodu: ExecuteQuery(), ExecuteQuery(true), ExecuteQuery(false) nebo ExecuteQuery<Order>()?“.
Naopak tam úplně chyběla sebemenší otázka na SqlTransactions, T-SQL, SQL-injection, apod., kteréžto znalosti bych od člověka certifikovaného na Data Access očekával (narozdíl o detailů o předávání Table Parameters nebo Spatial Data z kódu a podobných nuancí, které si každý snadno najde, když je potřebuje).
Celkové zkoušku hodnotím jako standardního následovníka dosavadních MCP kodérských zkoušek, kde Microsoft/Prometric nedokázali překonat svůj stín a místo, aby se soustředili na skutečné ověření dovedností vývojáře potřebných v každodenní praxi, tak šlo opět o koncentraci na novinky a okrajová témata, které jsou zrovna „in“. Člověk, který takovou zkoušku úspěšně absolvuje, není vůbec ověřen na základní koncepty přístupu k datům, spíše se dokázal připravit na požadavky zkoušky způsobem, který mu umožnil ji absolvovat (ať už pomocí zkušebních testů, uniklých otázek, nebo tvrdým biflováním faktů), nicméně stejně nelze úspěšně předpokládat, že by si běžný vývojář detaily, které jsou předmětem zkoušky zapamatoval déle než potřebný půlden.

Exam 70-519: Pro: Designing and Developing Web Applications Using Microsoft .NET Framework 4

Druhá zkouška, kterou jsem testoval, byla z kategorie Professional Developer pro Web Development. Zkouška by se měla zaměřovat na koncepty a znalost technologie, prakticky bez kódování. V hodnocení této zkoušky jsem bohužel mnohem radikálnější, točila se totiž celá kolem následujících témat:

• MVC – odhadem 50%
• ASP.NET Core Infrastructure – odhadem 25%
• WebForms – odhadem 10%
• Ostatní (Data Access, WCF, Silverlight, jQuery, …) – odhadem 15%

Totální zahlcení problematikou MVC mě velmi nemile překvapilo. Nikdy jsem neměl nic proti lidem, kteří se rozhodli věnovat této technologické masturbaci (dovoluji si vypůjčit trefné označení kolegy Michal Altaira Valáška), ale kdo v Microsoftu/Prometric došel k závěru, že pro testování dovedností samostatného webového vývojáře (dovedností relevantních pro běžnou praxi!), je nutné tak silně zdůraznit nové MVC a prakticky zcela opustit WebForms přístup, to mě hlava nebere.
Toto mě znechutilo natolik (a tento feedback, že by se měly oddělit zkoušky na MVC a Webforms, jsem dával do Microsoftu už dávno v dobách, kdy ještě bylo co měnit), že odsuzuji tuto zkoušku jako absolutně irelevantní vzhledem k hodnocení reálného webového vývojáře. Pokud bych měl posuzovat jeho dispozice a dovednosti pro reálnou praxi vývoje webových aplikací, tato zkouška by mi toho mnoho neřekla. Bohužel i těch několik otázek, které by tématicky patřily do podobné zkoušky, bylo položených tak, že často vůbec nesměřovaly k jádru věci, ale jednalo se např. o vyloučení zcestných odpovědí, aby zůstaly ty méně špatné. Když se Vás někdo zeptá, které dva druhy ovoce byste doporučili někomu, kdo má rád sladkosti, tak Vám z nabídky „okurky“, „igelit“, „brambory“ a „mramor“, nezbývá než zaškrtnout… (ne, bohužel tlačítko WTF testovací aplikace nenabízí a co považují autoři za správnou odpověď se můžeme jenom dohadovat).