Výjimky „The I/O operation has been aborted…“ na IIS7

Zanechat odpověď

Nedávno se nám v IIS7 na serveru (Windows Server 2008 Standard x64 EN) začaly množit výjimky:

Exception information:
    Exception type: System.Runtime.InteropServices.COMException
    Exception message: The I/O operation has been aborted because of either a thread exit or
an application request. (Exception from HRESULT: 0x800703E3)

Nejdřív k výjimkám docházelo jen tak občas, ale vzestup počtu byl doslova raketový a naše aplikace se staly nepoužitelnými. Proč chyby vznikly nevíme, máme malé podezření na aktualizaci kb947562, ale situace se po jejím odinstalování nezlepšila.
Zdá se, že vyřešit popsaný problém pomohla změna nastavení Managed pipeline mode aplikačního poolu z „Integrated“ na „Classic“.

Nekonzistence vlastnosti Visible třídy System.Web.UI.Control

Zanechat odpověď

Vlastnost Visible třídy Control používáme k zobrazení a skrytí controlu ve stránce. Dokumentace říká něco mírně komplikovanějšího: Gets or sets a value that indicates whether a server control is rendered as UI on the page. Tato zdánlivá komplikovanost má zásadní význam. Getter property totiž vrací false, pokud je skrytý control nebo některý z jeho rodičů ve stromu controlů.
Z mého pohledu jde o dosti nezvyklé a vůči ostatním vlastnostem nekonzistentní chování. Neočekával bych, že po nastavení vlastnosti na true budu číst false. Doporučuji tedy s vlastností Visible pracovat náležitě opatrně.

Příklad

Mějme dva panely (PrvniPanel a DruhyPanel), přičemž chceme, aby byl vidět právě jeden z nich. Oba panely jsou obaleny vnějším panelem.

<asp:Panel ID="VnejsiPanel" Visible="false" runat="server">
        <asp:Panel ID="PrvniPanel" runat="server">
        ...
        </asp:Panel>
        <asp:Panel ID="DruhyPanel" runat="server">
        ...
        </asp:Panel>
</asp:Panel>



PrvniPanel.Visible = true; // nějaký výraz, který tentokrát vrací true
DruhyPanel.Visible = !PrvniPanel.Visible
VnejsiPanel.Visible = true;
  • Na řádku 1 nastavíme první panel k zobrazení.
  • Na řádku 2 přečteme property PrvniPanel.Visible. Ačkoliv jsme ji na řádku 1 nastavili na true, vrací false, neboť rodič VnejsiPanel ve stromu controlů je skrytý. I druhému panelu tedy nastavíme Visible na true.
  • Na řádku 3 nastavíme vnější panel k zobrazení.
  • Postupně jsme všem panelům nastavili Visible na true a bude tedy vidět vše, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá.

Nekonzistence vlastnosti Visible třídy System.Web.UI.Control

Zanechat odpověď

 

Vlastnost Visible třídy Control používáme k zobrazení a skrytí controlu ve stránce. Dokumentace říká něco mírně komplikovanějšího: Gets or sets a value that indicates whether a server control is rendered as UI on the page. Tato zdánlivá komplikovanost má zásadní význam. Getter property totiž vrací false, pokud je skrytý control nebo některý z jeho rodičů ve stromu controlů.
Z mého pohledu jde o dosti nezvyklé a vůči ostatním vlastnostem nekonzistentní chování. Neočekával bych, že po nastavení vlastnosti na true budu číst false. Doporučuji tedy s vlastností Visible pracovat náležitě opatrně.

Příklad

Mějme dva panely (PrvniPanel a DruhyPanel), přičemž chceme, aby byl vidět právě jeden z nich. Oba panely jsou obaleny vnějším panelem.

<asp:Panel ID="VnejsiPanel" Visible="false" runat="server">
        <asp:Panel ID="PrvniPanel" runat="server">
        ...
        </asp:Panel>
        <asp:Panel ID="DruhyPanel" runat="server">
        ...
        </asp:Panel>
</asp:Panel>



PrvniPanel.Visible = true; // nějaký výraz, který tentokrát vrací true
DruhyPanel.Visible = !PrvniPanel.Visible
VnejsiPanel.Visible = true;
  • Na řádku 1 nastavíme první panel k zobrazení.
  • Na řádku 2 přečteme property PrvniPanel.Visible. Ačkoliv jsme ji na řádku 1 nastavili na true, vrací false, neboť rodič VnejsiPanel ve stromu controlů je skrytý. I druhému panelu tedy nastavíme Visible na true.
  • Na řádku 3 nastavíme vnější panel k zobrazení.
  • Postupně jsme všem panelům nastavili Visible na true a bude tedy vidět vše, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá.

    • AjaxControlToolkit HoverMenuExtender – dočítání vyskakovacího obsahu AJAXem

    Zanechat odpověď

    Objevil jsem jednu nepříliš dokumentovanou vlastnost HoverMenuExtenderu z AjaxControlToolkitu – že umí „vyskakovací“ obsah dočítat pomocí AJAXového callbacku na server. Nastavení je snadné, použijí se property DynamicXyz a jen je potřeba vědět (což se ukázalo jako největší kámen úrazu), jak je to vlastně celé zamýšleno a jak má vypadat serverová metoda (WebService), která má dynamický content vracet:

    &lt;asp:Label ID=&quot;TargetLb&quot; Text=&quot;Ukažte sem, já se dočtu a vyskočím!&quot; runat=&quot;server&quot; /&gt;
&lt;asp:Panel ID=&quot;PopupPanel&quot; Style=&quot;display: none;&quot; runat=&quot;server&quot;&gt; &lt;%-- display:none - aby se při načítání nepřesýpala obrazovka --%&gt;
    Statický obsah pop-upu.
    &lt;asp:Panel ID=&quot;DynamicPopupContent&quot; runat=&quot;server&quot; /&gt;
&lt;/asp:Panel&gt;
&lt;ajaxToolkit:HoverMenuExtender
    TargetControlID=&quot;TargetLb&quot;
    PopupControlID=&quot;PopupPanel&quot;
    DynamicServicePath=&quot;~/AjaxServices/MyService.asmx&quot;
    DynamicServiceMethod=&quot;GetPopupContent&quot;
    DynamicContextKey=&quot;Kontext, např. ID záznamu&quot;
    DynamicControlID=&quot;DynamicPopupContent&quot;
    runat=&quot;server&quot;
/&gt;

    a služba musím mít signaturu „string DoSomething(string contextKey)“:

    [WebService]
[ScriptService]
public class Sluzby : System.Web.Services.WebService
{
    [WebMethod]
    [ScriptMethod]
    public string GetPopupContext(string contextKey)
    {
        return &quot;Hello World &quot; + contextKey;
    }
}

    Tip 1: Pokud má být celý pop-up tvořen jen dynamickým obsahem, můžete DynamicControlID nastavit na stejný control jako PopupControlID a nemusíte pak vnořovat žádný další Panel (nebo jiný control).

    Tip 2: DynamicControlID nemusí být uvnitř PopupControlID, dynamický obsah můžete dočítat i do jiného místa stránky, i když to asi není moc běžné.

    Tip 3: Metodu vracející dynamický obsah můžete umístit i přímo do stránky jako PageMethod, musí být pak statická a HoverMenuExtenderu se pak nenastavuje vlastnost DynamicServicePath.

    Registrace klientských skriptů: ClientScriptManager vs. ScriptManager

    Zanechat odpověď
    ClientScriptManager

    Třída ClientScriptManager je součástí .NET Frameworku od jeho vzniku. Její instance je běžně přístupná přes Page.ClientScript. Třída slouží k registraci klientských skriptů, které mají být ve stránce renderovány, a k další práci s klienskými skripty.
    Tato třída neví nic o AJAXu a asynchronním postbacku, pokud zaregistrujeme do stránky nějaký klientský skript, bude vyrenderován pouze v případě prvního načtení stránky (GET) nebo v klasickém postbacku (POST). Pokud je skript registrován v asynchronním postbacku, do browseru se nedostane.

    ScriptManager

    Třída ScriptManager je součástí ASP.NET Ajax 1.0 rozšířující .NET Framework 2.0 nebo .NET Frameworku 3.5. Tato třída rovněž slouží k registaci klientských skriptů do stránky.
    Metody pro registraci klienských skriptů jsou statické a disponují rozhaním pro pohodlnější použití. Skripty registrované při prvním načítání stránky (GET) a v klasickém postbacku (POST) jsou stejně jako v předchozím případě renderovány do stránky, skripty registrované v asynchronním postbacku MOHOU být předány do browseru uživatele.
    Každá z registračních metod existuje ve dvou přetíženích, které se liší typem prvního parametru – Control vs. Page.
    Například:

    • RegisterClientScriptBlock(Page, Type, String, String, Boolean)
      Skripty registrované touto metodou jsou do browseru předány v každém asynchronním postbacku.
    • RegisterClientScriptBlock(Control, Type, String, String, Boolean)
      Skripty registrované touto metodou v asynchronním postbacku jsou renderovány do stránky jen tehdy, pokud je renderován předaný control. Pokud tedy při asnychronním postbacku není control v update panelu nebo je v update panelu, který není renderován, potom není renderován ani registrovaný skript.

    Další metody pro registraci klientských skriptů jsou:

    • RegisterClientScriptBlock – registruje blok kódu
    • RegisterClientScriptInclude – registruje externí soubor s klienských skriptem
    • RegisterClientScriptResource – registruje soubor s klienských skriptem z resources
    • RegisterOnSubmitStatement – registruje kód vykonaný před postbackem
    • RegisterStartupScript – registruje kód vykonaný během načtení stránky

    Vytvoření loginu pro doménovou skupinu

    Zanechat odpověď

    V management nástrojích pro SQL Server 2005 nelze založit login pro doménovou skupinu.
    Login se mi podařilo založit pomocí příkazu

    create login [HAVIT\Development] from windows

    kde v našem případě je Development doménovou skupinou.
    Další pozorování je, že login doménové skupiny není možné pomocí management studia zakázat:

    • při nastavení Login na Disabled je zobrazena chyba,
    • nastavení Permissions to connect to database engine na Deny je ignorováno.

    Vytvoření loginu pro doménovou skupinu

    Zanechat odpověď

    V management nástrojích pro SQL Server 2005 nelze založit login pro doménovou skupinu.
    Login se mi podařilo založit pomocí příkazu

    create login [HAVIT\Development] from windows

    kde v našem případě je Development doménovou skupinou.
    Další pozorování je, že login doménové skupiny není možné pomocí management studia zakázat:

    • při nastavení Login na Disabled je zobrazena chyba,
    • nastavení Permissions to connect to database engine na Deny je ignorováno.

    Uložení schématu databáze do SQL skriptu, z GUI i příkazové řádky

    Zanechat odpověď

    Občas se Vám může hodit možnost vyskriptovat kompletní databázové schéma do SQL skriptu. Spuštěním takového skriptu pak můžete úplné DB schema zpětně reakonstruovat. Pokud jste si (ne)oblíbili schopnosti databázové edice Visual Studia stejně jako já, pak Vás potěším, že to jde i mnohem jednodušeji pomocí tzv. SQL Publishing Wizzardu přímo ze sady standardních management  nástrojů SQL Serveru 2005:

    Vyskriptování schématu DB z GUI

    1. Spusťte si SQL Server 2005 Management Studio
    2. V Object Exploreru pravým tlačítkem na dotčenou databázi a zvolte Tasks ~ Generate Scripts…
    3. Dole zaškrtněte „Script all objects in the selected database“ (v horní části okna máte předvolenu dotčenou DB), pokračujte Next,
    4. Options – Podle své potřeby můžete upravit nastavení generátoru a ovlivnit podobu výsledného skriptu, např. zvolit jinou cílovou verzi SQL Serveru, pokračujte Next,
    5. Script Mode – zvolte, kam chcete skript vygenerovat – obvykle do souboru, pokračujte Next,
    6. Review nastavení + Finish

    …a je hotovo.

    Vyskriptování schématu DB z příkazové řádky

    …není nic jednoduššího:

    "C:\Program Files\Microsoft SQL Server\90\Tools\Publishing\1.2\sqlpubwiz" script -d DbName -S ServerName -U UserName -P Password TargetScriptFile.sql -schemaonly -f

    U nás tímto způsobem průběžně ukládáme ke každé solution aktuální schéma DB, tak, aby bylo v Subversion (source-control) vždy uložena příslušná verze schématu DB, s kterou aplikace pracuje.

    Pro úplnost dodávám, že pro synchronizaci databázových schémat a generování rozdílových skriptů používám RedGate SQL Compare.

    Update pro MSSQL 2012 (1.10.2013)

    Poslední mně známá verze SqlPubWiz je 1.4 s podporou MSSQL 2008. Je tuším navíc součástí Visual Studia 2010, možná dokonce SP1. Každopádně součástí MSSQL 2012 již nic takového není, resp. z GUI je stále volba „Generate Scripts…“, která však otevře úplně nový „Generate and Publish Scripts“ wizzard. Z příkazové řádky přímá alternativa není a je potřeba použít příslušných SMO objektů (nejspíš není problém to vyskriptovat pomocí PowerShellu, nebo jednoduchou utilitou, jejíž zdrojový kód je naznačen třeba zde: http://social.msdn.microsoft.com/Forums/sqlserver/en-US/afc5dd35-0c4d-496a-a0a0-7b6aa3ef2941/command-line-database-scripting-in-2012).

    Na druhou stranu, pokud jsou vaše databáze strukturálně zpětně kompatibilní s SQL 2008 (nejde o fyzický přepínač Compatibility Level, ale o skutečné použití), pak není důvod SqlPubWiz nepoužívat. My to tak stále děláme…

    Na lokále mi .NET aplikace chodí, ale při spouštění ze síťové cesty padá na SecurityException

    Zanechat odpověď

    Problém, který poprvé zaskočí snad každého .NET programátora. Ani já nebyl kdysi výjimkou a tuto otázku dostávám stále dokola.

    Symptom je jednoduchý – při spouštění .NET aplikace z lokálního počítače vše krásně funguje, při spouštění přes síť (např. po deploymentu do sdílené složky) aplikace padá na SecurityException.

    Jádrem celého problému je .NETí mechanizmus Code Access Security Policy, který má mj. chránit hostující počítač před neoprávněným spouštěním kódu, popř. před závadným kódem. Stručně řečeno tento mechanizmus používá pro řízení práv k provádění jednotlivých operací sadu faktů zvanou Evidence (důkazy), přičemž jeden z podstatných faktů je zóna, z které je kód spouštěn (jde o klasické zóny Můj počítač, Lokální intranet, Internet, Důveryhodné servery, …). No a výchozí nastavení na hostujícím počítači po instalací .NET frameworku říká, že kód spouštěný ze zón Intranet/Internet má určitá omezení, např. nesmí přistupovat k souborovému systému, či nesmí pracovat se sítí (SQL serverem), atp.

    V podstatě jsou dvě cesty k řešení:

    1. Rozšířit sadu Evidence aplikace tak, aby ve výchozím nastavení .NET frameworku měla aplikace práva lepší. Základem je např. podepsat aplikaci (strong-name), atp.
    2. Změnit výchozí nastavení zabezpečení .NET frameworku na hostujícím počítači tak, aby i aplikace z méně bezpečných zón směly provádět zabezpečené operace. Což provedeme:
      1. Spustíme MMC konzoli pro konfiguraci .NET Frameworku (z Nástrojů pro správu, popř. z Run mmc.exe a pak Přidat modul snap-in…)
      2. Donavigujeme se ve stromu na My Computer ~ Runtime Security Policty
      3. dáme Adjust Zone Security
      4. Make changes to this computer / to the current user only (dle potřeby)
      5. Vybereme zónu a šoupátkem zvýšíme její „trust“. Full Trust znamená „bez omezení“.

    Pozor, neměňte bezhlavě tato nastavení. Týkají se totiž i kódu spouštěného z internetu, např. i přímo z webových stránek. Můžete tak nechtěně otevřít bránu do svého počítače i pro nežádoucí kód.

    Správná cesta k řešení vede přes bod 1), nicméně připouštím, že pro začínajícího programátora a jednoduché síťové utilitky je to cesta složitější.

    VasekB doplnil

    lze to povolit i takto:

    %SystemRoot%\Microsoft.NET\Framework\v1.1.4322\caspol.exe -q -f -cg 1.2 FullTrust

    nastaveni se ulozi tady:

    %SystemRoot%\Microsoft.NET\Framework\v1.1.4322\CONFIG\security.config

    Jak podepsat tu aplikaci?

    Musíte si nejprve vytvořit podpisový klíč, obvykle pomocí utility SN, spusťte „sn -k my.key“. Potom tento klíč připojíte ke své assembly pomocí atributu [assembly: AssemblyKeyFile(„C:\Path\my.key“)].  Obvykle se tyto atributy zapisují do souboru AssemblyInfo.cs, který lze navíc editovat pomocí UI VisualStudia (vlastnosti projektu).

    Detekce ztráty ViewState při použití SessionPageStatePersisteru

    Zanechat odpověď

    Pokud směřujete ViewState do Session pomocí SessionPageStatePersisteru, pak se dříve nebo později setkáte s problémem ztrát ViewState a s potřebou detekovat a řešit tuto situaci.

    Ke ztrátě ViewState může dojít v následujících případech:

    • v případě zániku/vyčištění Session, zejména při jejím timeoutování při nečinosti uživatele – uživatel si například nechá dlouho otevřenou stránku, vyprší mu mezi tím session, následně provede postback a problém je na světě, došlý postback nemá na serveru už ViewState,
    • v případě ztráty InProc Session díky restartování aplikace (deployment nové verze, recyklace poolu, atp.)
    • v případě vypadnutí stránky z fronty SessionPageStatePersisteru – persister omezuje totiž počet uložených ViewState a při uložení dalšího nejstarší vypadávají. Výchozí délka fronty je 9, je možné ji přenastavit na větší ve web.configu elementem sessionPageState, atributem historySize
      • pokud si například uživatel otevře současně 10 oken aplikace, pak pokud se vrátí k prvnímu oknu a provede postback, opět chybí ViewState,
      • pokud uživatel používá tlačítko Zpět browseru, např. pokud máme na stránce grid a každý řádek má na sobě tlačítko Detail, jehož obsluha události dělá redirect na stránku s detaily. Takový uživatel pokud klikne na detail prvního řádku, pak Zpět, druhého řádku, Zpět, … kliknutím na detail desátého řádku už způsobený postback na serveru nemá svůj ViewState (devět ViewState detailů vytlačilo z fronty ViewState stránky s gridem) a problém je zase na světě.

    Jak takovou situaci detekovat? …overridováním metody LoadPageStateFromPersistenceMedium() v našich stránkách (obvykle pomocí společného předka všech stránek, nějakého PageBase):

    protected override object LoadPageStateFromPersistenceMedium()
{
    // base implementace vrací new Pair(pageStatePersister.ControlState, pageStatePersister.ViewState);
    object pageState = base.LoadPageStateFromPersistenceMedium();

    // ztrátu ViewState můžeme tedy detekovat jako (pair.Second == null)
    // metoda LoadPageStateFromPersistenceMedium se volá jen pro IsPostBack
    Pair pair = pageState as Pair;
    if ((pair != null) && (pair.Second == null))
    {
        Trace.Warn("ViewStateLost !!!");

        FormsAuthentication.RedirectToLoginPage();
    }

    return pageState;
}

    Základní (base) implementace metody LoadPageStateFromPersistenceMedium() totiž nedělá celkem nic jiného, než že z použitého persisteru získá ControlState, ViewState a udělá z nich Pair.

    Situaci můžeme řešit například tím, že uživatele požádáme o nové přihlášení, či provedeme redirect kamsi do rootu nebo sami na sebe. ViewState už nikde nevydolujeme, musíme z toho nějak vybruslit, aniž bychom uživatele obšťastnili výjimkou NullReferenceException, InvalidFormatException a jinými podobnými, které v takových situacích nastávají.